Sassari

Provincie Sassari se rozkládá na 7500 km2, má 430 000 obyvatel a zahrnuje oblast Sassari, Logudoro, Monte Acuto-Goceano, Anglonu, vnitrozemskou Galluru a Galluru pobřežní včetně ostrovů. Město Sassari je hlavním městem stejnojmenné provincie a druhým největším městem Sardinie (120 000 obyvatel). Leží na vápencové náhorní plošině svažující se ke Golfo Asinara, má univerzitu a sídlí zde arcibiskupství.

Sassari je příjemné město. Obsahuje historické jádro s úzkými uličkami, kostelíky i vzácnými domy ze 16. až 17. století, avšak má i pěkná náměstí s palmami a široké třídy. Ve středověku je založili uprchlíci z Porto Torres na místě prastarého sídliště Tathari. V pohnuté historii se objevují Římané, Byzantinci, Janované, Pisánci i Španělé. Město zažilo aragonskou krutovládu i šťastné období vlády Mariana IV. či královny Eleonory, vyplenil je Andrea Doria a Španělé se opět vrátili. Jen v letech 1524 až 1639 město sedmkrát přepadli piráti. Následně byly postaveny strážní věže Asinara a Pelosa.

Centrum Sassari tvoří široké náměstí Piazza Italia s palmami a památníkem krále Vittoria Emanuela II. (1899). Sem přiléhá korzo náměstí Piazza Cavallino de Honestis, kde stojí palác Palazzo della Provinzia, v němž sídlí správní orgány a jehož poradní sál zdobí Sciutiho fresky. Na náměstí ústí Via Roma s Justičním palácem (1939) z červeného trachytu, vlevo je Archeologické muzeum, poblíž také Etnografické muzeum G. Sanna.

V archeologické části muzea G. Sanna patří k nejcennějším exponátům ženské sošky z kamene a mědi a kamenné sekerky s vrypy po obsidiánových pazourcích. Dále se tu nacházejí bronzoví válečníci, náramky a náhrdelníky z mastku, malé votivní loďky z bronzu (z nichž jedna vypadá jako Noemova archa se zvířaty). Dojemné jsou hračky - modely nuragů i dokonale opracovaný dětský míč z kamene. Pozoruhodný je meč středoevropského původu, Tharros zastupují amulety, šperky a poháry. Dlouho se nedá zapomenout na bronzové zubařské náčiní... Etnografická část zahrnuje kroje, předměty z kůže, nábytek, zbraně, ale i formy fantastických tvarů na pečení chleba používané dodnes.

Poblíž muzea začíná i hlavní třída Corso Vittorio Emanuele s gotickými katalánskými domy (15. stol.), procházející centrem až k náměstí Piazza San Antonio, kde se nacházejí zbytky zdiva ze 4. století a vápencový sloup Colonna di Sant´Antonio (1954).

Na náměstí Piazza Duomo stojí barokní kostel San Nicola (13. stol.) se sloupovím zdobeným španělskými řezbami. Interiér ve slohu aragonské gotiky má bohaté žebroví a krásnou kupoli, oltář zdobí Madonna del Bosco (14. stol.), je zde k vidění několik pláten a procesní korouhev.

Na vedlejší Piazza Comune si můžeme prohlédnout pěkný palác z bílého vápence Palazzo Ducale. Románský kostel S. Maria di Betlemme (1106) má v průčelí zajímavý portál, uvnitř jsou gotické klenby (15. stol.), oválná kupole, dřevěné oltáře (17. stol.), krásná dřevěná Madona s dítětem a v křížové cestě (14. stol.) středověké náhrobní kameny.

Sassari se proslavilo kulturními a folklorními přehlídkami, jako jsou Maggio Sassarese či Cavalcata Sarda s přehlídkou krojů z celé Sardinie nebo výstava řemeslného umění. K nejhezčím svátkům patří Procesí svícnů (14. srpen) na památku morové epidemie z roku 1580. Typické jsou výrobky z rohů, parohů, korku a panenky v krojích.

Nedaleko od Sassari leží bazilika Santa Trinita di Saccargia. Tento hodně známý sardinský pisansko-románský kostel z konce 12. století Vás zaujme čedičovou a vápencovou fasádou a věží, která si i přes necitlivou rekonstrukci z počátku 20. století zachovala svůj půvab. Vchod zdobí všechny možné druhy zvířat a geometrických tvarů, ale interiér je chudý. Pozůstatky přilehlého kláštera jsou už pouze ruinami.

Jedna z legend říká, že byl kostel postaven na posvátném místě, kde vídali klečící a modlící se krávu. Kráva dávala mléko mnichům z blízkého kláštera. Tím by se dalo uspokojivě vysvětlit, proč je mezi zvířaty nad vchodem i kráva. Věřit nemusíte.