Tempio Pausania

Tempio Pausania je město na severu Sardinie, v centru historického regionu Gallura. Žije zde 14 000 obyvatel.

Společně s Olbií je hlavním městem provincie Olbia-Tempio

Sídlo biskupa (diecéze Tempio - Ampurias, patří pod arcibiskupství v Sassari (další arcibiskupství jsou v Oristanu a Cagliari)

Sídlo university - Università di Sassari, fakulta farmacie a toxikologie, fakulta právní

První známky lidského osídlení oblasti pocházejí z mladší doby kamené (6-4 tis. př. n. l.) - nástroje z obsidiánu a pazourku a eneolitu (doby měděné 4-3 tis. př. n. l.) - keramické nádoby - nálezy na úpatí Monte Limbara. Mnohem výraznější stopy již zůstaly po kultuře nuraghů (1800-500 př. n. l.) - nejvýznamnější v okolí Nuraghe Maiori, další např. Polcu, Izzana, Agnu, Nieddu.

Fénickou kolonizací nebylo Tempio vůbec zasaženo.

Z období po dobytí ostrova Římany (po 283 př. n. l.) se poblíž města nacházejí zbytky římských cest a cihlových zdí (komerční zóna za městem) .

Název Tempio byl použit poprvé v dokumentech Pisánců v roce 1173. Název vycházel pravděpodobně z latinského templum (chrám) a pausanias (vesnice poblíž Olbie). V roce 1506 se město stalo sídlem biskupství.

Bylo založeno kolem roku 1000. Je to kulturní město s dlouhou historií a je ponořené do zeleně lesa korkových stromů. V historickém centru najdeme mnoho architektonických staveb, které jsou postaveny z šedé žuly. Šedá žula byla typická hlavně pro 18. století.

Krajina nás zve na přírodní a archeologické exkurze díky majestátným žulovým skalám, potokům, vodopádům a dubovými křovinami. Nalezneme zde kopcovité krajiny vhodné k pěstování vinné révy. Vyrábí se zde drahá a slavná vína (např. Muškát nebo Vermentino a spoustu dalších růžových a červených vín). Turisté nemohou opustit oblast bez suvenýru, který se ručně vyrábí z korku. Korkové lesy jsou totiž v této oblasti velkolepé. Výroba korku zde započala v 19. století.

Cattedrale di San Pietro - katedrála kostel (spolu s konkaterdrálou v Castelsardu) leží na stejnojmenném náměstí. Byla založena v 15. století, z této doby jsou patrné již jen zbytky u základny věže a průčelí. Přestavována byla v několika fázích v rozmezí 17-19. st. - nejvýrazněji je dnes patrná rekonstrukce z 30. let 19. st., kdy se kostel upravoval, jelikož se měl stát katedrálou (1832-39). Vysvěcení na katedrálu 2. 6. 1839.
Zvonice v Aragonském stylu byla postavena v roce 1822.
Průčelí je z pro Tempio typické šedé žuly. Vnitřek je jednolodní s bočními kaplemi a půlkruhovou apsidou. Kaple před oltářem jsou hlubší a vytvářejí tak dojem transeptu. Presbytář je vyvýšený s mramorovým balustrádovým zábradlím. Vnitřní vybavení je v janovském barokním stylu.

Chiesa di Santa Croce - kostel přiléhá ke katedrále. Přistaven byl v roce 1700, rekonstrukce proběhla v roce 1830. Klenba lodi z červených cihel. Jednolodní chrám. Polychromovaný dřevěný oltař.

Oratorio del Rosario - na tomto místě byl původně římský chrám (odtud název města) zasvěcený Dioskúrům Castoru a Polluxovi. Kolem tohoto chrámu vzniklo centrum města. Původně posteveno kolem roku 1200 v pisánko-románském stylu. Dnešní podoba vychází z přelomu 13-14. st. a pozdějších úprav ve stylu aragonské gotiky, uvnitř dřevěný oltář z roku 1621. Jednolodní chrám s dřevěným stropem. Malá zvonička z 18. století na vrcholku.

Chiesa del Purgatorio (Kostel Vykoupení) - postaven roku 1679 španělským šlechticem (Jaime Misorro) - musel kostel postavit, aby vykoupil své hříchy - spáchal nějaké vraždy.

Radnice - na hlavním náměstí Piazza Gallura, budova postavena r. 1882, architekt F. M. Cabello.

Parco delle Rimembranze

Chiesa di San Francisco - postaven v roce 1543

Staré vězení - postavené v roce 1663 a zničeno v roce 1883, později využito jako trh. Dnes sídlo obecního úřadu pro cestovní ruch, Tržní náměstí.

Karneval Tempio (Carrasciali Timpiesu) je masopustní průvod, který naláká až 20 000 návštěvníku. Průvod provází písně a tance v extravagantních kostýmech, který se koná v historických ulicích města a má staletou tradici. Průvod uzavírá maska krále Jiřího.

Facebook