najdete nás na facebooku

Ostrovy La Maddalena

La Maddalena


Souostroví skládající se ze 7 velkých ostrovů a většího počtu menších ostrůvků a skal na severním pobřeží Sardinie. Celé souostroví se jmenuje podle jeho největšího ostrova La Maddalena a stejný název má i největší město na tomto ostrově.

Jedno z nejkrásnějších míst na Sardinii, skalnaté pobřeží vymodelované erozí s plážemi. 1996 zde byl vyhlášen Parco Nazionale dell´Arcipelago de La Maddalena. Řadu let se jedná o společném fr.-it. nadnárodním parku (Parco Marino Internazionale delle Bocche di Bonifacio), k žádným oficiálním krokům však nedošlo.

7 hlavních ostrovů představuje nejvyšší body dříve zatopeného údolí, které spojovalo Sardinii s Korsikou – dnes je zde Bonifácijský průliv. Bonifácký průliv se nachází ve Středozemním moři mezi Korsikou a Sardinií. Nese jméno korsického města Bonifacio; tvoří hranici východně ležícího Tyrhénského moře. Je široký asi 11 kilometrů a dosahuje maximální hloubky 89 metrů. Mezi námořníky je znám svým počasím, mořskými proudy, mělčinami a jinými překážkami. Nejznámějším případem ztroskotání v Bonifáckém průlivu byla zkáza francouzské fregaty Sémillante 15. února 1855. Loď přepravující vojenské posily do Krymské války vyplula předešlý den z přístavu v Toulonu a mířila do Černého moře. V bouři však narazila na útes, potopila se a nikdo ze 750 vojáků na palubě nepřežil. V roce 1993 došlo v Bonifáckém průlivu k havárii tankeru. Od té doby smějí průlivem proplouvat lodě s nebezpečným nákladem pouze pod francouzskou nebo italskou vlajkou.

Místní obyvatelé mluví korsicko-sardským dialektem, který se nazývá Magdalenino.

 

OSTROV LA MADDALENA


Ostrov byl osídlen již v prehistorické době, první písemné zmínky pocházejí z období římské říše. Ve středověku se o ostrovy přetahovali Pisánci a Janované, další století byly opuštěné.  Znovu byl ostrov osídlen korsickými pastevci a později i sardinci v 16. století.

Název: Římané: Ilva, Fussa, Bucina, ve středověku znám jako Bicinara, teprve v 16. stol. jako Santa Maria Magdallena – z toho dnešní La Maddalena.

Strategické umístění ostrova z námořního hlediska (v průlivu). V roce 1767 zde založili námořní základnu v zátoce Cala Gavetta savojští vládci – s loďstvem připlul baron des Geneys.Teprve poté se sem začalo stahovat místní obyvatelstvo, v roce 1887 pak italská Regia Marina (královské námořnictvo). V roce 1943 zde byl krátce vězněn Benitto Mussolini.


Město La Maddalena

Leží 2 km od pobřeží vlastního ostrova, v Bonifácijském průlivu mezi Sardinií a Korsikou.

Počet obyvatel: 11 900, rozloha města 49km2.

Ústředním bodem je nábřeží kolem náměstí Piazza Umberto I (dříve známe jako Piazza Rossa – místní ho tak většinou stále nazývají). Přilehlá Via Giuseppe Garibaldi (obchody, restaurace, bary) spojuje náměstí s komerčním přístavem, kam jezdí trajekty z Palau a St. Teresa di Gallura (odtud výhled na ostrov San Stefano).

 

OSTROV CAPRERA


15,5km2, 45 km pobřeží, Monte Teialona 212m, spoje s ostrovem La Maddalena 600m dlouhou hrází s mostem. Název – dle divokých koz, které zde žijí (it. capra – koza). JZ část vyhledávaná oblast pro plachetnice (množství přístavů a mol)

Známý především jako místo, kde se na stará léta usadil italský revolucionář a jeden z otců italské nezávislosti Giuseppe Garibaldi (1855-1882).

Garibalid koupil půlku ostrova v roce 1855 (levná cena). Z jeho domu Compendio Garibaldi, který zde postavil, je dnes muzeum. Původní

Na ostrově bylo nalezeno velké množství pozůstatků římských lodí, po římském období byl dlouhá staletí ostrov opuštěný, po 16. století osídlen pastýři. Borovice, typické dnes pro ostrovní porost zde poprvé zasadil až Garibaldi.

 

OSTROV SAN STEFANO


Rozloha 3km2, nejvyšší bod Ponte Zucherro 101m, zajímavé skalnaté pobřeží zejména k jihu ostrova (směrem ke Capo D´Orso).

Ostrov je známý především tím, že v letech 1973-2008 sloužil jako námořní základna NATO a byly zde i muniční sklady italské armády. Kromě toho zde existoval (a existuje) jediné letovisko Club Valtur (západní strana) – funguje jen přes léto. V zimě je ostrov prakticky neobydlený. Základna NATO sloužila především americkém námořnictvu, které zde mělo své loďstvo . Příkaz k vystěhování američanů ze základny přišel už v roce 1987, ve skutečnosti však základnu opustili až v roce 2008 (poslední loď Emory S. Land (mateřská ponorková loď) opustila základnu 27.9.2007; oficiálně základna uzavřena v lednu 2008).

25.10.2003 americká jaderná ponorka USS Hartford najela na mělčinu a poničila si trup, kormidlo, sonar  (škoda cca 9 mil. dolarů, mimo provoz 7 měsíců). Média se potom obávala dopadů na životní prostředí, protože zpráva o nehodě se zveřejnila až 3 týdny poté. Panovali obavy z možného uniku radioaktivních látek, nebyli však v následném šetření prokázány.

V roce 2009 se zde měl konat 35. summit G8, ale byl na poslední chvíli přesunut do města L´Aquila (kvůli předchozímu zemětřesení).

 

OSTROV BUDELLI


Rozloha 1,6km2, délka pobřeží 12,3km, nejvyšší bod Monte Budello 87m, neobydlený.

Budelli je považován za jeden z nejkrásnějších ostrovů ve středomoří. Nejznámější je pro svou růžovou pláž (Spiaggia Rossa, JV část ostrova). Růžová barva je způsobena mikroskopickými částkami korálů a mušlí (Miriapora truncata, Miniacina miniacea).

Římané ostrov nazývali Cuniculariae, osídleno v prehistorické době (místní obsidián byl nalezen na Sardinii, Korsice a v Toskánsku), v moři nalezen kylix (řecká mělká číše k pití s dvěma uchy po stranách) s malbou lístků a hroznů z doby kolem 500BC.

 

OSTROV SPARGI


4,2km2, 11km pobřeží, nejvyšší bod 153m,

U ostrova byla nalezena římská loď z 2 st. BC, dnes je vystavená v námořním muzeu na hlavním ostrově. Jsou zde zbytky opevnění z I a IIWW, nejlépe zachované jsou v zálivu Zanetto (S část ostrova).

 

OSTROV SANTA MARIA


2km2, 10km pobřeží, nejvyšší bod Guardia del Turco (49m). 2,5 x 1,5 km

Nejsevernější část ostrova je i nejsevernějším bodem Sardinie. Od ostrova Razzoli je oddělen úzkým průlivem Passo degli Asinelli. Na ostrově je několik domků, které se v sezóně pronajímají, zejména kolem nejznámějších pláží Cala Santa Maria a Cala di Fosso. Na SV ostrova, naproti ostrůvku Corcelli v místě zvaném Punta Filetto je bílý maják z roku 1913, vysoký 17m. V náboženských textech z roku 1237 je zde zmiňován kostel zasvěcený Sancta Maria Budello. U něj byl i benediktinský klášter, postavený v 16. St. a opuštěný v 18. St. – částečně byl zbořen a částečně použit pro výstavbu dnešních residencí.

 

OSTROV RAZOLLI


1,5km2, 12km pobřeží, nejvyšší bod Monte Cappello 65m, 2,5 x 0,9 km.

Ostrov je oddělen od ostrova Santa Maria pouze 80m širokým průlivem Passo degli Asinelli (hloubka cca 1m). Ostrov nebyl nikdy trvale osídlen, pouze zde žili pastýři se svými stády. Na severu ostrova na Faro di Razzoli je maják pro orientaci v bonifácijské úžině (od roku 1969 nečinný, 25m vysoký, v poslední době se opravoval.) – vedle něj je novější maják z roku 1974, 12m vysoký, který je funkční. Ostrov je převážně z růžové žuly.