Informace o Sardínii
Povrch
24.090 km2 včetně ostrovů Sant’Antioco, San Pietro, Asinara, La Maddalena, Caprera a dalších menších ostrovů.
Populace
Asi 1.600.000 obyvatel. Přítomnost člověka lze datovat do doby 17.000 let př. n. l., ale původ Sardiňanů je ještě i dnes zahalen tajemstvím.
Hlavní města provincií:
Cagliari, hlavní město (212.000 obyvatel), Sassari (122.000
obyvatel), Nuoro (36.000 obyvatel), Oristano (33.000 obyvatel). Je zde 365 obcí.
Pobřeží
1.896 km včetně ostrovů, což odpovídá 1/4 celého obvodu pobřeží Itálie. Vysoká útesová a obtížně přístupná pobřeží se nacházejí v severozápadním sektoru v Capo Caccia, v blízkosti
Alghera, na východě v zálivu Orosei, na jihovýchodě a v Sulcis. Žulové pobřeží, které je nižší a přerušované častými plážemi, se nachází především na severozápadě, v Galluře. Nejkrásnější je Costa Smeralda (Smaragdové pobřeží),
kde se střídají útesy s rozlehlými a chráněnými zátokami, jež zde vznikly při ústí řek.
Nejdůležitější zálivy jsou v Cagliari, Asinaře, Algheru, Oristanu a Palmasu na západním pobřeží a zálivy Golfo di Orosei a Golfo degli Aranci na východním pobřeží.
Klima
Mírné, s řídkými dešti. Od června do září prší v průměru jeden a půl dne za měsíc.
Průměrná teplota:
červenec–září 28°C
říjen–listopad 20°C
prosinec–březen 15°C
duben–červen 23°C
Vodopis
Řeky, převážně bystřiny, dodávají vodu umělým přehradním nádržím, sloužícím k výrobě elektřiny a k zavlažování.
Hlavními vodními toky jsou: Tirso (150 km), na které se nachází jezero Lago Omodeo, Flumendosa (127 km), která napájí stejnojmenné jezero, dále pak Flumini, Mannu, Cixerri,
Cedrino, Posada, které zásobují jezera Mulargia a Cuja.
Jediné přírodní jezero na ostrově je Baratz, v Nurra, západně od Sassari, zatímco vodních nádrží je zde asi padesát.
Z přírodního hlediska jsou důležité pobřežní tůně. Nejvíce jich je v oblasti Cagliari a Oristana.
Obzvláště v létě bývá na Sardinii nedostatek sladké vody způsobený nedostatečnými srážkami.
Reliéf
Ostrov je převážně hornatý, i když průměrná výška je jen 364 m. Ve středu Sardinie je masiv Gennargentu, jehož nejvyšší vrchol Punta Lamarmora dosahuje výšky 1.834m.
Jeden z nejstarších horských masivů Itálie se nachází v Campidanu, jedná se o hory Monti Linas (1.236 m) a Caravius (1.116 m) v Sulcis.
Výjimkou jsou velké nížiny Campidano (oblast Cagliari)
a menší nížiny Nurra (Oblast Sassari).
Jazyk
Sardinský jazyk je velmi starobylý. Vychází z latiny, kterou na ostrov přinesli Římané. Má mnoho nářečních podob, z nichž nejdůležitější jsou: kampidánština (campidanese), logudorština
(logudorese), gallurština (gallurese) a sassarština (sassarese). Místní zvláštností je katalánština a starý janovský dialekt.
Flora
Velmi rozšířené jsou zde lesy zimních a korkových dubů a v některých zónách se ještě vyskytují zbytky starých tisových a cesmínových hájů z třetihorního období (zvláště ve středovýchodní části ostrova). Velmi bohaté jsou středomořské suchomilné křoviny (macchie), které jsou střídány jalovci a planými olivami.
Fauna
Rozšířený je sardinský jelen a muflon, který je symbolem ostrova. Dále zde žijí divoká prasata, lišky, kuny, divoké kočky, zajíci a plchové. Z ptáků se zde vyskytuje sokol královský,
sokol toulavý, orel královský, sup bělohlavý, plameňáci a vzácné sultánské kuře. V moři žijí všechny druhy ryb, typických pro Středomoří a vzácní živočichové jako želvy a tuleni.
Tuleni byli již před lety zaznamenáni v jeskyni Grotta del Bue Marino (Jeskyně mořského býka) v zálivu Golfo di Orosei a také v jeskyni Grotta di Nettuno (Neptunova jeskyně) v Capo Caccia, blízko Alghera.
Zajímavost
Pivoňka je symbolem sardinského kraje. Rozkvétá na jaře a zahaluje do růžové barvy celý ostrov. Pro Sardiňany je to důležitá květina, kterou zřejmě používali k vyhánění démonů a čarodějnic.
