najdete nás na facebooku

Corte a okolí

CORTE A OKOLÍ

Dokumentární pořad z produkce České televize o městě Corte naleznete zde:

Korsika očima Jana Šmída - Nezávislá korsická hlava 

 

CORTE

Městečko pod ochranou svého orlího hnízda – citadely, opevněné již v 11.stol. - východisko do dvou nejznámějších údolí Restonica a Tavignano, i k dalším vrcholům... Hlavní město Korsiky v 18.stol. Hlavní pamětihodnosti:

 

LA HAUTE VILLE (horní město)

Place Paoli (nám. Paoli) – spojuje Horní a dolní město. Stojí zde socha Pascala Paoliho z r. 1864, dílo sochaře Victora Huguenina. Fontána a široké schodiště z mramoru z údolí Restonica jsou počátkem rampy sv.Kříže, která šplhá k citadele.

 

Chapelle Ste-Crois (kaple sv.Kříže) na horním konci rampy. Je zmiňovaná už ve zprávě o cestě papeže Sixta V do Alérie v r. 1589. Za ošlehanou fasádou se skrývá rafinovaný interiér. Podlaha je dlážděná šedým mramorem jako rampa. Jediná loď je zaklenutá polokruhovým obloukem s lunetami z iluzorní malby. Barokní křídlový oltář s reliéfem s Ukřižováním, polychromovaný. Dominuje mu medailon s P.Marií z Apokalypsy s korunou z hvězd, ochraňující v záhybech pláště - dva papeže vpravo a po své levici dva bílé poutníky v kápích. Malé italské varhany mají skříň ve tvaru kuše s malovanou přední deskou, kde je ve středu David, hrající na harfu a sv. Cecílie na varhany. Zde byli každý rok vždy 5.prosince voleni podestové města. Vždy večer na Zelený čtvrtek odtud vychází slavné procesí poutníků „Granitula“. Stoupáme ul. Plukovníka Feracciho „rue Colonel-Feracci“, po jejíž levé straně jsou staré domy. Na konci je vidět zvonice kostela Zvěstování. Č.11 je velmi starý dům, se zaklenutým schodištěm. Jeho fasáda připomíná italské paláce 16.stol. Kus dál vlevo stojí fontána čtyř kanónů

 

Fontaine des Quatre-Canons ve tvaru pyramidy s koulí. Byla postavena za Ludvíka XVI pro zabezpečení garnisony a vojenské nemocnice pitnou vodou i pro obyvatele města. Pokračujeme po schodišti k citadele.

 

Place Poilu (nám Poilu) – v č.1 se narodil Josef Bonaparte, starší bratr Napoleona. O 10 let později se zde narodil Arrighi Casanova, později Napoleonův generál. Byl zástupcem Korsiky v Národním Shromáždění a posléze guvernérem Invalidovny v Paříži.

 

Palais national - Palazzu naziunale  masivní a jediný zástupce civilní janovské architektury v Corte, bývalé sídlo korsické vlády, ustavené Paolim v l. 1775-1769. Zde byla v r. 1765 první korsická universita pro 300 studentů, ale nepřežila Paoliho odjezd do exilu r. 1769. Od r.1981 je tu Středisko výzkumů při korsické universitě.

 

Belvedère je zřízen na vrcholu srázného výběžku, na konci kterého se tyčí ve výši více než 100 m nad říčkou Tavignano, v nejstarší části pevnosti z 15.stol. Je odtud široký rozhled , za sebou na citadelu a domy horního města, dopředu na soutok Tavignana a Restoniky, které přitékají ze soutěsek. V dálce na hřebeny hor. Od Belvedéru vede nejdřív schodiště a pak pěšina strmě na břeh Tavignana (nedoporučuje se po bouřce nebo za deště).Lávka, která vede do kempinku na pravém břehu, nabízí pohled z podhledu na starou pevnost, podpíranou třemi velkými oblouky na konci skály.   Po prohlídce citadely sestupujeme ke kostelu a prohlížíme si zbývající část horního města.

 

Église de l’Annonciation - kostel Zvěstování – vstup z nám. Gaffori. V r. 1450 byla tato budova rozšířena sv. Alexandrem Sauli, a byla vybudována pravá loď z bývalých stájí. Fasáda je nabarvena krémově s šedými pilastry. V interiéru zaujme především dřevěná vyřezávaná kazatelna pocházející z bývalého františkánského kláštera. Kázali z ní tři kanonizovaní světci : sv.Teofil z Corte, sv. Leonard z Port-Maurice a sv. Alexandr Sauli. Povšimnout si též kříže ze 17.stol. Na dveřích sakristie je úryvek ze zprávy o narození sv.Teofila od Blase de Signori  z r. 1676. V kapli jemu zasvěcené se světec zjevil na smrtelném loži. Instrumentální část varhan je z konce 18.stol. od Josefa Conrada Werleho. Jemná, ale velmi vysoká zvonice dominuje celému městu.   Naproti kostelu je dům generála Gafforiho, její fasáda má stále stopy po janovských kulích, vypálených během obléhání Corte v r. 1750. Bronzová socha generála z r. 1901 od d’Aldeberta, stojí před domem. Na soklu jsou dva bas-reliéfy, které znázorňují dva bravurní činy jeho ženy Faustiny: první evokuje moment, když byl jejich syn vzat jako rukojmí Janovany, během obležení janovské posádky v citadele v r. 1746 Gafforiho oddíly. Faustina Gaffoni přispěchala mezi útočníky a křičela : „Střílejte ! nemyslete na mého syna, myslete na vlast !“ Střelba byla obnovena, citadela brzy kapitulovala a dítě bylo nalezeno živé a zdravé; druhý evokuje odvahu Faustiny, když Janované znovu obsadili citadelu, snažili se obsadil i město a oblehli dům, ve kterém byla s hrstkou vlastenců. Přesvědčovali ji, ať se vzdá, jinak že vyhodí dům do povětří. Obléhaní vydrželi až do příchodu posil a vyhráli. Sejít na nám. Paoli rampou zvanou Sculiscia.

 

LA CITADELLE  (citadela)

Je jedinou pevností ve vnitrozemí Korsiky. Má dvě úrovně. V opevnění z 19.stol. s baštami je první, rozlehlejší plošina, která byla vybudována za Ludvíka XVI, pak za Ludvíka-Filipa dostala současný vzhled. Domy a i kaple v jejím obvodu byly zbourány. Druhá úroveň se rozkládá po celém jižním cípu a má vzhled skutečného orlího hnízda na skalním ostrohu. Vchází se do ní z hlavního vchodu po kuriózním schodišti o 166 schodech ze zeleného mramoru z údolí Restonica, zaklenutým a vybaveným zařízením pro vytahování kanónů, díly rampičkám po obou stranách schodů. Je možné je vidět při výstupu do vyhlídky Orlí hnízdo „Nid d’aigle“. Stará část citadely (hrad)byla stavěna od r. 1420 Vincentellem d’Istria, místokrálem na Korsice za Aragonského krále. V horní části, zakomponované do muzea Korsiky, se navštěvují stará kasárna, vězení a věž (bývalá hlavní obranná) „orlího hnízda“ z 9.stol., vybudovaného na skalním vrcholu v převisu nad korytem řeky. V l. 1962-1983 zde sídlila Cizinecká legie, nyní je zde Office de tourisme (turistická informační kancelář) a jiné společenské organizace, muzeum umění a historie a muzeum Korsiky.

 

Musée de la Corse (muzeum Korsiky) – první svého druhu ve Francii, toto antropologické muzeum, otevřené v r.1997, je založeno na nové koncepci. Ta se opírá o tři okruhy zájmu: sbírky Doazan, ankety o současném životě v galerii „muzeum tvořené za pochodu“ a krátkodobé výstavy. Druhá úroveň je zasvěcena výjimečné sbírce uměleckých předmětů a lidových tradic od 18.-20.stol., trpělivě sbíraných abbé Doazanem. Evokuje život především pastevců, klíčových osobností tradiční korsické společnosti, nastínění vývoje industrializace a první kroky turistického ruchu. V nejvyšším patře jsou globální pohledy na ekonomický a sociální vývoj ostrova. Orlí hnízdo je centrem výstav a fonotéky. 

 

Musée de l’Art et d’Histoire (muzeum umění a historie) – Josef Bonaparte, starší bratr Napoleona věnoval rodnému městu část sbírek, pocházejících z pozůstalosti kardinála Fesche. Vystavená díla, prošlá dlouhým restaurováním, jsou však jen menší částí z cca padesáti děl tvořících odkaz. Přejdeme nám. du Poilu a jdeme vlevo k nám. sv.Teofila, ke kostelu Zvěstování.

 

Další pamětihodnosti: Hôtel de ville (radnice) – tento starý dům v parku odkázal městu vévoda de Camaran. Fresky ve Svatebním sále od José Fabri-Cantiho popisují osud Pascala Paoliho a jeho život na Korsice. V parku je římská vana, sloužící jako fontána (při zdi).

 

Statue du général Arrighi de Casanova, duc de Padue (socha generála Casanovy) – bronzová, sochaře Bartholdiho, stojí na nám. Duc-de-Padoue. (Bertholdy je autorem sochy Svobody v New Yorku.)

 

OKOLÍ CORTE

CALACUCCIA

Toto městečko těží ze své neobvyklé polohy – rozkládá se vysoko na široké planině v samém srdci Niola na horském hřebeni Cinque Frati. Západně od vesnice se nachází velká přehrada, vybudovaná v roce 1968 jako zásobárna vody pro Bastii a východní rovinu. Leží na úpatí horských velikánů v nadmořské výšce 830 m. Pokud máte štěstí na počasí, lze z údolí vidět i korsické velikány jako Monte Cinto, Paglia Orba a další.

 

Jedinou místní historickou památkou je bíle natřený kostel Église de St. Pierre, který spatříme na pahorku u západního konce vesnice. V jeho interiéru je uložena dřevěná socha Krista ze 17. století.

 

Pro většinu turistů je ale hlavním důvodem návštěvy tohoto městečka přístup k síti pěších tras protínajících okolní pohoří a nabízejících nádherné výhledy na mohutné masivy na severu i jihu.

 

SCALA DE LA SANTA REGINA

 Soutěska Scala de la Santa Regina je jedním z nejznámějších a nejdivočejších na ostrově. Na 21 km překonává výškový rozdíl 555 m. Saint Martin et le diable (sv. Martin a ďábel) – Do této divoké krajiny umísťovali obyvatelé vždy představu boje sil Dobra se Zlem. V době křesťanství to byl sv.Martin, který bojoval s ďáblem. Obdoba naší pověsti o Čertově stěně, dalo by se říci, pouze sv. Martin volal na pomoc P.Marii – odtud název soutěsky „Schodiště svaté královny “.

 

BOCOGNANO A OKOLÍ

Cascade du Voile de la Mariée (vodopád Závoj nevěsty) – cca ½ hod. tam a zpět. Za silničním mostem přes potok jít vpravo po pěšině, která jde k potoku, potom jít podél něj asi 10 min. Výškový rozdíl hladin cca 150 m. Městečko samo leží v nadmořské výšce 640 m v údolí říčky Gravona. Pamětihodností je zde stoleté nádraží, které si uchovalo ráz, který už v kontinentální Francii vymizel. Nebo oblázková fontána – fontaine de galets  z r. 1883 u pošty. Z terasy kaple se zvonicí výhled na vrchol Monte d’Oro. Jinak bylo v 19.stol. známé jako rodiště pověstných banditů – bratrů Bonelliových, přezdívaných Bellacoscia, kteří po 44 let vládli okolí a unikali s pomocí obyvatelstva. Antonín se později, jako 75-letý, slavnostně vydal spravedlnosti na nádraží ve Vivazzoně. Zemřel o 20 let později v rodné vsi.

 

VIVAZZONA A OKOLÍ

Cascades des Anglais (vodopády Angličanů) cca ½ hod. tam a zpět   Městečko samo leží v centru Forêt de Vivazzona – (lesa) pod vrcholem Monte d’Oro. Nádraží je ve výši 910 m n.m. a po něm směrem do Corte následuje tunel dlouhý 4 km.

 

VIVARIO A OKOLÍ

Městečko leží v nadmořské výšce 650 m v kaštanových hájích a vévodí nad soutěskou říčky Vecchio.   Pamětihodnosti: Fontaine (fontána) na centrálním nám. se sochou Diany. Fort de Pasciolo (pevnost Pasciolo) cca ½ hod. tam a zpět. Leží jižně od Vivaria. Od zřícenin pevnosti  (postavena v r. 1770 Francouzi) je fantastický výhled na soutěsku, na dně které hluboko teče potok. Je vidět jakési hrdlo, nazývané „most divocha“, přes který začátkem 19.stol. přeskočil muž na útěku. Double pont du Vecchio (dvojitý most přes Vecchio) – asi 4,5 km od městečka. Spodní silniční, byl postaven v létech 1825-1827. Horní na vysokých pilířích – 96 m – železniční, postavil Gustav Eiffel kolem r.1888. Železniční trať Ajaccio- Bastia byla kompletně dostavena a dána do provozu v r. 1894. V průměru přes něj denně přejíždí osm souprav. 

 

VENACO A OKOLÍ

Leží uprostřed kaštanových hájů, ve výši 600 m n.m. Je známé výrobou ovčího sýra stejného jména. Koncem května se zde koná veletrh sýrů. Z terasy barokního kostela je výhled na údolí Tavignana a dalšími směry. Col de Bellagranajo (sedlo Bellagranajo) – cca po 2,5 km odbočka k vyhlídkovému místu na město a do okolí,  vzdálenému cca 500 m od hlavní silnice po sjízdné cestě (ale asi ne pro busy). Pont génois d‘Altiani (janovský most u obce Altiani) – tento most o třech obloucích byl vybudován koncem 17.stol. a rozšířen francouzskými inženýry v 19.stol.  Má klasický tvar oslího hřbetu a na levém břehu zasahuje do apsidy skromné kapličky z 10.stol., zasvěcené sv.Janu Křtiteli.