Korsika

Korsika zaujímá plochu 8778 km². Ostrov Korsika leží 80 km západně od Itálie a 160 km jižně od francouzské Riviéry. Korsika je čtvrtým největším ostrovem Středomoří po Sicílii, Sardinii a Kypru.  Korsika je dlouhá 183 km a široká 83 km. Na jihu odděluje Korsiku 12 km široký pruh moře od ostrova Sardinie. Korsika je nejhornatější ostrov Středomoří s průměrnou nadmořskou výškou 576 m. Proto bývá často nazývána jako Pohoří v moři. Nejvyšší horou ostrova Korsika je vrchol Monte Cinto, který je vysoký 2.706 m.

Doprava na Korsiku a cestování po Korsice 

Na Korsiku lze cestovat trajektem z mnoha italských a francouzských přístavů, letadlem a v sezóně také autobusem se zájezdy cestovních kanceláří.

Na Korsiku letecky - letadlem se na Korsiku dostanete pouze s přestupem na další letadlo, trajekt nebo autobus a to buď  v Paříži, Olbii, Nice, Pise.
Korsika trajektem  - odjezdy jsou možné z italských přístavů Savona, Janov, Livorno a nově také podle plánů trajektové společnosti z Piombina, z Francie lze plout z Nice, Toulonu a Marseille.
Na Korsiku autobusem - odjezdy jsou možné v rámci plánovaných poznávacích zájezdů od června do září, v sezóně lze využít také pravidelnou linku z ČR do Livorna a odtud trajektem na Korsiku.

Populace Korsiky

Ostrov Korsika má přibližně 260 000 obyvatel, ale více než 40 % celkové populace žije ve dvou největších městech ostrova, v Ajaccio a v Bastia. Průměrná hustota obyvatel na Korsice se pohybuje okolo 27 lidí na km2 . Počet obyvatel neustále klesá. V roce 1901 žilo na ostrově téměř 300 000 obyvatel, dnes žije na Korsice pouze polovina. V roce 1850 bylo na Korsice 150 000 ha obilných polí, dnes sotva 6 000 ha.

Hlavní města provincií Korsiky

Ajaccio (hlavní město Korsiky) je hlavní město departmentu Corse du Sud, Bastia je hlavní město departmentu Haute Corse a Ajaccio je hlavní město departmentu Corse du Sud. Obě města jsou neustále ve vzájemné řevnivosti, ale skutečností je, že Bastia je nejvíce prosperující město ostrova a od 13. století také největší a nejdůležitější přístav Korsiky. Ajaccio naproti tomu slouží jako turistická destinace pro mnoho návštěvníků ostrova a současně je také sídlem správních orgánů včetně korsického parlamentu, Assamblée Corse, kde se řeší ostrovní problémy.

Ubytování na Korsice

Ostrov, který má všechny znaky malého světadílu. Najdete zde palmy, vinice, olivové a pomerančovníkové háje, kaštanové a borové lesy, vysokohorská jezera a horské bystřiny, v nichž se to hemží pstruhy. Nejtypičtější jsou maquisové porosty silně vonící myrtou, kterou Napoleon údajně cítil až z moře. Více než tisíc kilometrů korsického pobřeží nabízí krajinu, jež je ve Středozemním moři zcela jedinečná: oblázkové zátoky, zálivy s jemným pískem, divoká skaliska, rozlehlé pláže vroubené borovicovými lesíky, tyrkysové moře. Korsika, to je též mnoho horských masívů, které mají vždy svůj nezaměnitelný charakter. Údolí zdobená jezery, vysokohorské vesnice na terasách, ostré vrcholky, náhorní roviny - nekonečně pestrá krajina s mnoha možnostmi trávení volného času. Žádný jiný ostrov ve Středozemním moři není tak zelený. Korsická příroda Vás ohromí barvami a vůněmi tisíců rostlinných druhů. V každé roční době je ten pravý čas odhalit přírodní krásy Korsiky.

Zájezdy

Na některé pobyty je vypsána sleva, podívejte se na výhodné nabídky.

Jazyk na Korsice

Že Korsičané ve vnitrozemí francouzského ostrova nehovoří francouzsky, není vůbec nic divného. Po staletí se tu totiž mluví korsicky. Během dlouhé nadvlády Římanů se na Korsice rozšířila latina a udržela se jako hovorový jazyk mnohem déle než v Itálii. Neovlivnilo ji ani pět set let trvající barbarské a saracénské nadvládí. Když se v 11. století zmocnily ostrova Pisa a Janov, nalezly zde jazyk, který se vyvíjel z latiny zcela souběžně vedle italštiny. Považuje se proto korsičtina za dialekt latinský, nikoli italský. Plných 60% korsických slov má základ v latině. Úřední jazyk na Korsice je francouzština.

Jídlo a pití

Stejně jako jejich pevninští francouzští krajané i na Korsice berou jídlo a pití velmi vážně. Přesně v půl jedné po polední nastává ve městech menší dopravní špička - to jedou ostrované domů nebo do restaurace na oběd (většinou o třech chodech), jehož kvalita bývá předmětem živých diskusí po celé následující odpoledne.

Dokonce i návštěvníci s nízkým rozpočtem si většinou mohou dovolit jíst v pizzeriích, a když aspoň párkrát neokusí plný tradiční korsický oběd či večeři, připraví so o jeden ze zásadních zážitků, které Korsika nabízí.

Snídaně a občerstvení

Typická kavárenská snídaně na Korsice sestává z croissantu neboli pain au chocolate - barman většinou nechá na vašem stole ošatku s pečivem a vy pak zaplatíte za snědené kousky - a kávy či horké čokolády. V přímořských letoviscích servírují mnohé podniky tzv. petit déjeuner complet, což je půlka bagety, máslo a džem, džus a croissant v ceně kolem 5 EUR na osobu. Snídani připravují samozřejmě i v hotelových restauracích, ale účtují si více a jejich interiéry nejsou zdaleka tak přitažlivé jako slunné terasy Korsických kaváren.

Kompletní jídla

Plat du jour, často jeden z regionálních pokrmů, může být sice součástí menu fixe, ale stojíte-li o neomezený přístup k šéfkuchařovým specialitám, je nutno si vybrat něco z jídelníčku ( á la carte ). Korsika, stejně jako Francie, podává veškeré saláty (někdy i zeleninu) odděleně od hlavního jídla, a na konci oběda i večeře vám bude nabídnuta káva (za kterou je nutno také zaplatit). Vaši korsičtí hostitelé vám mohou nabídnout jako pozornost podniku skleničku eau de vie, místní kořalky. Ryby jsou prodávány podle váhy - uvedená cena v jídelníčku představuje tedy cenu za 100 g, proto je lepší se informovat předem, na kolik vás přijde celý kus.

Na rozdíl od většiny středomořských zemí se může Korsika pochlubit širokým výběrem tradičních dezertů . Většinu z nich tvoří korpus z mléka a vajec (např. fiadone, zákusek s tvarohem), jenž Korsičané s oblibou máčejí do alkoholu a flambují. V honosnějších Korsických restauracích a kvalitních patisseriích si můžete objednat beignets, koblížky z kaštanové mouky často plněné ovčím sýrem (brocciu).

Geologie Korsiky

Ostrov Korsika má rozlohu 8.720 km a je čtvrtým největším ostrovem Středomoří po Sicílii, Sardinii a Kypru. Svým tvarem připomíná zaťatou pěst se vztyčeným palcem. Ostrov je dlouhý 183 km a široký 83 km, což přibližně odpovídá vzdálenostem ostrova od evropské pevniny. Od Francie je vzdálen 180 km, od Itálie 80 km. Na jihu ostrova, u městečka Bonifacio, odděluje 12 km široký pruh moře Korsiku od jejího sesterského ostrova, od ostrova Sardinie. Korsiku najdete mezi 41. a 43. rovnoběžkou, tedy na stejné zeměpisné šířce jako jsou Pyreneje a střední část Apeninského poloostrova. Korsika je nejhornatější ostrov Středomoří s průměrnou nadmořskou výškou 576 m (Sicílie 441 m, Sardinie 344 m). Proto bývá často nazývána jako Pohoří v moři nebo jako Hora v moři. Nejvyšší horou ostrova Korsika je vrchol Monte Cinto, který je vysoký 2.706 m a nejdete ho jen 25 km od západního pobřeží. Na Korsice však najdete dalších 20 vrcholů, které přesahují nadmořskou výšku 2.000 m. Nejznámějšími z nich jsou Paglia Orba (2.525 m), Monte Rotondo (2.622 m), Monte d´Oro (2.389 m), Monte Renoso (2.352 m), Monte Padro (2.393 m) nebo Monte Incudine (2.136 m) v pohoří Bavella, kde můžete dosud vidět stopy zalednění. Proto je Korsika vyhledávána nejen milovníky slunce, ale i vyznavači vysokohorské turistiky či horolezectví.

Korsické podnebí

Korsické podnebí je klasické středomořské. Zima bývá na Korsice šedivá: v přímořských oblastech panuje teplota okolo 10 - 12 °C, v horách (nejvyšší bod ostrova: Monte Cinto, 2 710 m.n.m.) je však zima se vším všudy. V létě je to jednodušší: sluníčko, teplo až horko. Teploty v srpnu dosahují ve dne 26 - 35 °C v noci 18 - 25 °C. Avšak vás nemůže překvapit, když v létě napadne trocha sněhu.

Klima na Korsice

Na pobřeží převládá středomořské klima s mírnou zimou bohatou na vláhu a s horkým suchým létem. V Zimě zde neklesají průměrné teploty pod 5°C. Od 200 – 900 metrů sahá přechodná zóna, v níž se rozdíly mezi zimou a létem celkem vyrovnávají. Mrazy a sníh se objevují na Korsice v pásmu do 1500m.Nad touto hranicí převládá na Korsice typické horské klima: teploty v zimě klesají hluboko pod bod mrazu, sníh začíná padat v prosinci a leží do května. V té době prší při náhlých prudkých bouřích. Na podzim prší vytrvale a často se tvoří mlhy.

Voda

Vodní zdroje jsou na ostrově značné oproti jiným středomořským ostrovům. Příčné hřebínky hlavního horského řetězu na západě Korsiky jsou ohraničeny kotlinami tvořenými sítí řek, říček a potoků, které prudce klesají k moři a končí zálivem nebo zátokou. Korsické řeky mají nepravidelný průtok jak se sluší na řeky ve Středozemí. V období léta je v nich jen málo vody, při podzimních deštích a zejména při jarním tání se však změní v divoké toky, které berou vše co jim stojí v cestě. Na západě a ve středu ostrova Korsika bývají vodní toky průzračné, na východě potom jsou bahnité, protože obsahují velké množství drobných částeček vznikajících zvětráváním břidlic. Největšími řekami jsou Golo, Tavignano, Taravo, Asco, Fium´Orbo, Solenzara, Rizzanése, Fango, Porto, Liamone, Gravona a Prunelli. V horách nejdete mnoho jezer, např. Lac du Cintu, Lac de Nino, Lac de Melo, Lac de Capitello, Lac Oriente nebo Lac d´Oro. Lac de Nino Na východním pobřeží Korsiky potom najdete jezera ze slanou vodou, a to jezera Biguglia, Diane a d´Urbino, ve kterých obsah soli závisí na deštích a na odpařování vody. V jezeře Biguglia se daří úhořům, obě zbývající jsou využívány jako ústřicové farmy.

Fauna

Mezi keři macchií žije spousta malých hlodavců, ale i želvy, ještěrky a neškodní hadi. Jedovaté plazy Korsika nemá. Macchie je neomezeným revírem lišek. Liška se v ní stala králem zvířat. Nežijí zde ani vlci, ani jiné šelmy. Poblíž lidských obydlí volně pobíhají drobní černí vepříci, nápadně podobní mladým divočákům. Není také nic vzácného potkat tady polodivokou černobílou rohatou kozu nebo volně se pasoucího oslíka. Nikdo se o ně nestará, nikdo je nehlídá, a přece je majitel najde vždy, kdy potřebuje. Ozdobou korsických hor je divoká ovce muflon. Korsičané mu říkají mufra. Žije v nevelkých stádech jako kamzík, má i podobné zvyky. V tuhých zimách, když pastviny pokryje sníh, sestupují stáda do údolí, kde se docela samozřejmě a nebojácně přidružují k ovcím nebo kozám. Mladý muflon se dá ochočit, starý je plachý a tvrdohlavý. Často bývá zobrazován jako symbol korsické nezávislosti. Na hmyz je Korsika bohatá. V macchiích dosud žijí zcela neznámé druhy velkých pestrých motýlů. Nejnebezpečnějším tvorem Korsiky je pavouk zvaný malmignatta, kterému se v Malé Asii říká karakurt – černý vlk. Jeho neošetřené kousnutí prý působí postupné chladnutí končetin a snad i smrt. Odborníci tohoto centimetr dlouhého pavouka s třinácti červenými skvrnami na zadečku nazývají Latrodectes trecimmaculatus. Spřádá si pavučiny v prohlubních půdy a jeho obětí se nejčastěji stává pasoucí se skot. Po kousnutí do jazyka nebo do tlamy zvíře brzy hyne.

Flóra

Korsické borovici se říká černá nebo také přímořská. Botanikové ji nazývají Pinus laricio. Má dlouhé silné modrozelené jehličí, černošedou kůru a mohutnou stavbu kmene, který dobře vzdoruje vichřicím i váze sněhu. Její koruna bývá v těchto polohách navrchu zploštělá. Macchie jsou věčně zelené křoviny pokrývající více než polovinu ostrova. Pro tyto souvislé středomořské porosty vznikl právě zde na Korsice obecný název macchia a rozšířil se snad do všech jazyků. Je to jediné slovo z korsičtiny, které proniklo do světa. Tyto silně pryskyřičnaté rostliny tvoří na celém povrchu ostrova téměř neproniknutelnou džungli. Větve keřů jsou navzájem propletené, houževnaté, ale narozdíl od kosodřevin většinou porostlé trny. Složení a růst macchie se různí podle polohy, klimatu a nadmořské výšky. Na vlhčím východním pobřeží dosahují keře až 4 metrů, ve vyšších oblastech, zejména na severních svazích, se daří přízemním a zakrslým tvarům. Korsická macchie je ze všech macchií nejpestřejší. Spatříme tu nejčastěji stromovité vřesy, lesknoucí se pistácie, světlezelené květy řešetláku, koberce žlutých kručinek, intenzivně vonící rozmarýn, modravou opojnou levanduli, tymián, vznešené kaliny, až dvoumetrové pryšce, jalovce, škumpy, vavřín, myrtu, tamaryšky a další. Dá se v nich lehce ztratit orientace a lze lehce sejít z cesty.

Fotogalerie

Zde je pro vás připravena galerie fotografii Korsiky.

Objednávka

Pokud máte zájem o nezapomenutelnou dovolenou na Korsice, již neváhejte a vyplňte náš formulář objednávky pobytu na ostrově Korsika. Objednejte si pobyt na ostrově Korsika.

Zajímavosti Korsiky

Délka pobřeží je 1 047 km. 50 horských vrcholů dosahuje nadmořské výšky přesahující 2 000 metrů (největší vrchol MONTE CINTO dosahuje nadmořské výšky 2 710 m). Lesy a macchie (tyto trnité dřeviny jsou typickým porostem Korsiky) jsou nejvýznamnějšími součástmi ostrovní vegetace, protože pokrývají polovinu plochy ostrova. Na Korsice nechybí ani voda ve svých nejrozmanitějších podobách : jezera, řeky, potoky, lemované bohatou vegetací, díky které se Korsice rovněž říká "Zelený ostrov". Řekové nazývali Korsiku KALLISTE (nejkrásnější). Tato země plná kontrastů si plně zaslouží svůj titul "ostrova krásy". Horské hřebeny svažující se k mořskému pobřeží představují rozmanité a lákavé přírodní scenérie. Korsika přitahuje nejen svou přírodou, ale i svými malebnými přímořskými lázeňskými letovisky a svými městy se stále živými historickými tradicemi , jako AJACCIO, BASTIA, BONIFACIO, CALVI, CORTE či SERTENE. Korsika je známa také svou Agriatskou pouští (désert des AGRIATES), která se táhne od vnitrozemského středohoří směrem na sever, svou východokorsickou plošinou (PLAINE ORIENTALE) a drobnými zálivy západokorsického pobřeží v okolí města PIANA (CALANCHES de PIANA), nad nimž se tyčí purpurové červené granitové příkré svahy pohoří. Korsika, to jsou také zelené břidlice severního mysu (CAP CORSE) a strmé bílé útesy nejjižnější části ostrova.

 

---