Elba
Základní informace
Elba je malý ostrov v Tyrhénském moři, který leží asi 10 kilometrů od italského pobřeží. Nejbližším přístavem Itálie je město Piombino (1 hod. plavby). Ostrov má rozlohu asi 224 km² a je největším ostrovem Toskánských ostrovů a třetím největším ostrovem Itálie (po Sicílii a Sardinii). Délka pobřeží je cca 147 km, nejvyšším vrcholem je Monte Capanne 1019 m n m. Elba je spolu s dalšími ostrovy (Gorgona, Capraia, Pianosa, Montecristo, Giglio a Giannutri) součástí Národního Parku Toskánské souostroví.
Hlavním městem ostrova je Portoferraio, aministrativně je rozdělen do 8 částí: Portoferraio, Campo nell'Elba, Capoliveri, Marciana, Marciana Marina, Porto Azzurro, Rio Marina a Rio nell'Elba.
Podnebí
Klima ostrova je převážně středomořské, s výjimkou Mount Capanne, kde jsou zimy chladné. Srážky jsou soustředěné převážně do podzimu.
| leden | únor | březen | duben | květen | červen | červenec | srpen | září | říjen | listopad | prosinec | rok | |
| Maximální teplota (°C) | 12 | 13 | 14 | 16 | 21 | 24 | 27 | 27 | 25 | 20 | 15 | 13 | 18,9 |
| Minimální teplota (°C) | 8 | 9 | 10 | 12 | 16 | 19 | 22 | 21 | 19 | 15 | 10 | 8 | 14,1 |
| Srážky (mm) | 61 | 53 | 51 | 47 | 28 | 24 | 13 | 30 | 51 | 82 | 86 | 69 | 595 |
| Teplota moře (°C) | 14 | 13 | 13 | 19 | 20 | 24 | 26 | 27 | 24 | 20 | 17 | 15 | 19,3 |
Historie*
Ostrov byl díky hojným nalezištím železné rudy znám už nejstarším civilizacím - první doly vznikly v době osídlení Etrusky, další vybudovali po roce 480 př. n. l. staří Římané. Staří Řekové Elbu nazývali Aethalia (plamen) podle plamenů nad pecemi, kde se vyrábělo železo.
Po zániku římské říše byla Elba pustošena nájezdy barbarů a Saracénů. Na počátku 11. století se stal vlastnictvím Pisy. Když Pisu roku 1398 koupil milánský rod Viscontů, Elba přešla do vlastnictví pánů z rodu Appiani z města Piombino, kde zůstala po dvě století. Roku 1546 získal část ostrova Cosimo I de Medici; ten opevnil přístav Portoferraio a přejmenoval jej na „Cosmopoli“. Zbývající část Elby se stala roku 1577 opět vlastnictvím Appianiů. Roku 1603 se zmocnil přístavu Porto Azzurro Filip II. Španělský a vystavěl zde dvě pevnosti. V roce 1802 se stala Elba francouzským územím a nastal její hospodářský rozkvět.
Elba se 3. května 1814 stala prvním ostrovem na nějž se uchýlil do nuceného exilu Napoleon Bonaparte po vynucené abdikaci a podepsání Smlouvy z Fontainebleau. Byl jmenován císařem ostrova a měl k dispozici osobní gardu čítající 600 mužů. Vládcem ostrova však byl pouze formálně, neboť v okolních vodách hlídkovaly britské lodě. Během svého pobytu provedl Napoleon na ostrově řadu ekonomických a sociálních reforem které vedly ke zlepšení životních podmínek obyvatel. Napoleon pobýval na Elbě 9 měsíců a 21 dnů; 26. února 1815 uprchl zpět do Francie (období stodenního císařství). Po porážce v bitvě u Waterloo byl internován podruhé, na odlehlém ostrově Svatá Helena v Atlantickém oceánu.
Po Vídeňském kongresu připadla Elba Toskánskému velkoknížectví. V roce 1860 se pak stala součástí sjednoceného Italského království.
Během druhé světové války byl ostrov obsazen německou armádou která se zde silně opevnila. Po tuhém boji byl osvobozen francouzskými vojáky 17. června 1944.
* zdroj http://cs.wikipedia.org/wiki/Elba
